1.4. Košíkářovy nástroje

Výroba košíků a rohoží je v podstatě ruční práce, proto nepotřebovala mnoho nástrojů. Postačilo jí jen několik pomůcek na protahování prutů, jejich štípání a na vázání. Košíkář bezpodmínečně potřeboval nůž, šídlo, střihací kleště, rosošku a hoblík.

Nůž musel být ostrý s pevnou rukojetí, kapesní nůž nepoužíval. Šídlo bylo ocelové, dlouhé, kulaté, pevně zasazené do rukojetě. Potřeboval jej na propichování děr, kterými protahoval jednotlivé pruty do vyrobené pleteniny, na protlačování výpletového vlákna, na přidržování pleteniny při silném ohýbání a na volné připevnění výpletového materiálu. Střihací kleště používal místo nůžek, které byly při zkracování prutů nepostradatelné. Jen slabší materiál mohl odstřihnout silnějšími nůžkami.

Rosoška na štípání prutů je asi 6 cm dlouhý nástroj, podobný dlátu z tvrdého dřeva či ocele. Na jedné straně má ostří do tvaru hvězdice nebo kříže. Když chtěl větvičku rozštěpit, odřízl její dolní konec a nožem si naznačil směr štěpné dráhy, do zářezu nasadil rosošku a tlačil ji nahoru. Tak získal tři nebo čtyři štěpinky. Jejich rovnoměrnost záležela na kvalitě materiálu.

Hoblík - ořezávač si košíkář nechal vyrobit či si jej udělal sám. Rozštěpené pruty protlačoval palcem s nasazeným koženým prstem ze staré rukavice těsně pod ostřím na základovou desku stolu a bez námahy je přetahal na druhou stranu. V ořezávači dostala zase štěpinka požadovanou šířku.